Turnovskovakci.cz Aktuality | Zápisník | Kultura | Sport | Fotoreportáže | Videoreportáže | Společenská kronika | Obce, školy...
iTurnovsko.cz Katalog firem | Regionální inzerce | Seznam měst a obcí | Instituce, úřady, sdružení
Turnovskovakci.cz - jaro
 
Češi Českého ráje - Abecední přehled >> O SOUČASNOSTI A BUDOUCNOSTI ČESKÉHO RÁJE S VEDOUCÍM SPRÁVY CHKO JANEM MOCKEM

O SOUČASNOSTI A BUDOUCNOSTI ČESKÉHO RÁJE S VEDOUCÍM SPRÁVY CHKO JANEM MOCKEM

n200801291457_ces_mocek_01Chráněná krajinná oblast Český ráj je nejstarším chráněným územím České republiky. Byla vyhlášena v roce 1955. Krajina mezi Turnovem a Jičínem fascinovala od pradávna, na přelomu 19. a 20. století ji rájem českým pojmenovala v Lázních Sedmihorky skupina pražských literátů a vzdělanců. A u toho už zůstalo. Velký rozvoj turistiky kraj pod Troskami zažil ve 20. a 30. letech 20. století, vznikly první větší hotely a penziony, skály objevili horolezci, s prvními značenými cestami přicházeli první turisté.

Za poslední desetiletí kraj prodělal obrovský rozvoj. Pozitivní i negativní. Máme za sebou období socialistického zemědělství, které krajině nadělilo na pohledově nejkrásnějších místech kravíny a silážní věže, máme za sebou období chátrajících staveb, hospod čtvrté cenové skupiny a rozbitých silnic. A ani na prahu osmého roku 21. století se některé palčivé problémy odstranit nepodařilo. Kravíny a silážní věže dál trčí do krajiny, tu a tam se objevily nové rodinné domky a penziony, kde by možná ortodoxní ctitel Českého ráje chtěl jen louky a les, silnice jsme sice už většinou opravili a hospody čtvrté kategorie zmizely, přesto se o nějakém větším zázemí a servisu pro turisty hovořit nedá. Jaký rozvoj Český ráj čeká v příštích desetiletích, jakým směrem se bude krajina, ochrana přírody a život lidí v tomto kouzelném kraji ubírat? Co za 50 let, bude ještě co chránit? Klade si někdo vůbec tyto otázky?
Abychom dali alespoň některým z nich odpovědi, vzniklo toto povídání. Zpovídaným je Jan Mocek, který už tři čtvrtě roku stojí v čele Správy CHKO Český ráj, a pravda, mnoho veřejných prohlášení nebo novinových rozhovorů zatím neposkytl. Přitom je to on, kdo do velké míry našemu kraji stanovuje mantinely dalšího rozvoje...

200801291457_ces_mocek_02

* Ve funkci jste od května 2007, doba tzv. stodenního hájení je už dávno za vámi, na co jste se hlavně zaměřil v prvním období své práce v čele CHKO?
„Narozdíl od politiků jsem byl hájený jen dvě hodiny, protože hned první den ve funkci už jsem předstupoval před novináře a musel odpovídat na někdy i dost zásadní dotazy. Na co jsem se zaměřil? Nejdříve na stabilizaci pracovního kolektivu, stabilizaci rozpočtu Správy CHKO a řešení provozních věcí. Jen jsem s tím skončil, tak jsem se musel zaměřit na to, co je v naší působnosti nejvíce kontroverzní, a sice povolování nové výstavby  rodinných domků nebo penzionů, sportovišť, průmyslových staveb a podobně. V loňském roce jsme zaznamenali až šedesátiprocentní nárůst žádostí o výstavbu uvnitř CHKO.“

n200801291457_ces_mocek_03* Je pravda, že právě většinou negativní stanoviska nebo složité projednávání některých projektů je trnem v oku hodně lidí a pracovníci CHKO si nadělali hodně zlé krve.
„Pořád máme problém veřejnosti co nejsrozumitelněji vysvětlit, jaký systém povolování staveb v chráněném území platí. Přitom je to pár celkem srozumitelných ustanovení v Plánu péče o CHKO. Ty stačí splnit, pro projektanty jsou to jednoduchá pravidla. Je mi líto, že se tohle v minulosti pracovníkům CHKO nedařilo a vznikaly tak díky tomu zbytečné pochyby, nejasnosti a fámy. Po svém nástupu jsem se snažil podívat podrobně na každý projekt a jsem rád, že se v posledních měsících podařilo vyřešit i několik letitých kontroverzních sporů.“

* Jste tedy liberálnější než bývalé vedení CHKO?
„Pravidla jsou jasně daná Plánem péče a platí pro všechny. Musíme vycházet z přírodních hodnost, které tu jsou, ale na druhou stranu jsou tu také lidé, kteří v obcích v chráněném území žijí. Každá obec potřebuje rozumný prostor pro svůj další vývoj. A to zvlášť obce, které vstoupily do rozšířeného území CHKO v roce 2002 a byly třeba zaskočeny tím, že některé věci byly jinak, než se původně myslelo.“

* Na které zajímavé projekty se tedy můžeme těšit?
„Na území CHKO vznikne v nejbližší době pár nových rodinných domků a stylových penzionů...“

* Konkrétně?
„Třeba v Rytířově Lhotě bude nový penzion z usedlosti, která je dnes skoro na spadnutí a kromě ubytování bude nabízet i agroturistiku. Farma bude pracovat v režimu ekologického zemědělství. Další poměrně rozsáhlá výstavba bude u Komárovského rybníka na Branžeži, kde bude stavět holandský investor rekreační areál připravovaný v územním plánu ještě před rozšířením CHKO. Za architektonicky povedený lze považovat i vznikající hotelový komplex Tvrz Roveň. Inspirativní pro veřejnost bude rekonstrukce poloroubené usedlosti čp.1 v Rokytnici s obnovou ovocné aleje a sadu. Jednou z věcí, které se mi podařilo za půl roku působení na Správě CHKO odblokovat, je úprava areálu v Krčkovicích, který patří Městu Turnov. Je tu táborová základna a protože objekty jsou již léta ve špatném technickém stavu, je připravena rozsáhlá rekonstrukce. Po mnoha jednáních jsme nyní našli společnou cestu a areál bude modernizován. Po realizaci budou moci konečně i děti z turnovských škol využívat kvalitní zázemí. Nemůžeme pomíjet fakt, že Český ráj slouží z podstatné části také k rekreaci, která by ale měla jít v souladu s ochranou přírody. Jde o to, hledat společnou řeč a ne za každou cenu jen rozpory.“

n200801291458_ces_mocek_04* Je povolování výstavby vaší nejkontroverznější činností ve vztahu k veřejnosti?
„Je toho samozřejmě víc. Třecí plochou jsou například lesní porosty. Lesníci v Českém ráji se historicky zaměřili na monokultury borovic a jejich těžbu, naším cílem je zde dosáhnout větší druhové pestrosti lesních porostů. To ale není pro lesní hospodáře často moc výhodné. Přírodě Českého ráje by to ale prospělo. Další třecí plochou je turistika, některá místa například mezi Valdštejnem a Hrubou Skálou i jinde jsou extrémně přetížena, tomu ale neodpovídá péče o stezky, jejich vybavení a zázemí. Ne všichni se chovají k přírodě šetrně, problémy dělají hlavně cyklisté, kteří jezdí mimo vyznačené stezky mezi skalami v místech, která jsou třeba jen pro pěší, poškozují erozní zábrany a podobně.“

* Pravdou je, že na Zlaté stezce mezi Valdštejnem a Hrubou Skálou se v létě skoro nedá jít pěšky, pro rodiče s malými dětmi je tu až nebezpečno, protože někteří cyklisté se tudy řítí vysokou rychlostí a nedívají se napravo, nalevo. Máte nějaké řešení?
„Ano, minimálně k ostrým slovním střetům tady někdy dochází. Občas slyším, že by měl vzniknout oddělený koridor pro pěší a cyklisty. To není moc dobře řešitelné. Obávám se, že bez vzájemné ohleduplnosti to nepůjde ani do budoucna. Dobrou zprávou v této souvislosti je dohoda s Lesy České republiky o obnově stezky mezi Valdštejnem a Hrubou Skálou. Bude rekonstruována vrstvou válcovaného štěrku bez jakýchkoli chemických přísad. Kvalitní cesta, myslím, pomůže oběma stranám.
Hodně si také slibuji od různých snah nabídnout lidem i další zajímavé aktivity mimo centrální oblast Českého ráje a návštěvníky tak rozptýlit do širšího území. Je tu několik úplně nových projektů v rámci Geoparku Český ráj. V Semilech by třeba měla vzniknout geozahrada...“

n200801291458_ces_mocek_05* Obávám se ale, že stejně tu bude velká část návštěvníků, třeba ti, kteří v Českém ráji ještě nikdy nebyli, kteří se budou chtít podívat na ta nejvyhlášenější místa. Třeba takové parkoviště u zámku Hrubá Skála a jeho okolí, tam je v sezoně situace už naprosto neúnosná...
„Na území CHKO působí celá řada organizací a občanských sdružení, ať už v ochraně přírody nebo v cestovním ruchu. Je to někdy složité sladit zájmy všech, protože něco jiného bude chtít obec, která má z návštěvníků ekonomický přínos, a něco jiného sdružení na ochranu přírody. Už léta se potýkáme s vysokou letní návštěvností, pro kterou ale tady není odpovídající zázemí. Vždyť větší odstavné parkoviště je pouze pod Valdštejnem a na Troskách. To je zoufale málo. Vybudování záchytných parkovišť je do budoucna nutnost. Jedno by třeba mohlo být hned za železniční tratí na Hrubé Skále. Odtud by mohl jezdit výletní vláček, jak ho známe z různých jiných lokalit České republiky, po silnici k zámku a dalším místům Českého ráje. Jiný recept na to, jak vyřešit situaci u hruboskalského zámku, nemám. Obec uvažuje o projektu většího parkoviště, to by ale mělo být až nahoře za hřbitovem. Nejnavštěvovanější oblast skalních měst se nachází na malé ploše a je lehce dostupná. Má-li plnit i do budoucna rekreační funkci, pak by bylo prospěšné omezení individuální dopravy.
Podobně alarmující stav je na Drábských světničkách. I tady je nedostatečné parkoviště prakticky bez zázemí, zdevastované protierozní zábrany...  Bude třeba obnovit větší část zábradlí na stezce a na vyhlídkách.
Velké naděje vkládám při rozvoji cestovního ruchu a jeho smysluplné regulace do Sdružení Český ráj. Je třeba, aby tady byl silný partner, který bude umět vytvořit zázemí a potřebný servis pro návštěvníky a současně bude umět dosáhnout i na peníze z evropských fondů. Posláním Správy CHKO Český ráj je ochrana přírody a krajiny, péče o zvláště chráněná území. Údržba turisticky atraktivních míst včetně stezek je záležitostí vlastníků. Příležitost uplatnit se mají i občanská sdružení.“

* Jedna věc je propagace Českého ráje navenek, druhá konkrétní zázemí pro návštěvníky. Tu a tam probleskne myšlenka vzniku velkého návštěvnického centra Českého ráje, kde by turisté nejlépe zaparkovali auto a dál už jeli ekologickými autobusy nebo šli pěšky, když před tím se dozvědí všechny zajímavosti, které mohou na cestě vidět a zažít. Není tohle jedna z vizí do budoucna?
„Myšlenka vzniku velkého návštěvnického centra se mi líbí, na jeho realizaci ale, obávám se, nikdy samotná Správa CHKO nebude mít dostatek sil. Musela by tu být velká společenská objednávka a silný investor, který by tohle zrealizoval. Jedna z možností umístění návštěvnického centra je přístupové území v Borku pod Troskami. My ale zatím půjdeme cestou zřízení dalších menších informačních center uvnitř CHKO. V minulosti byl Správou CHKO prosazován projekt velkého informačního centra na Věžáku. Souhlasím s tím, že tamní nevyhovující montovaná stavba ze 70. let minulého století musí být nahrazena něčím novým. Musí to být objekt, který odpovídá krajinnému rázu nejcennějšího území regionu. A to nemůže být stavba velikosti penzionu, ale skromnější terénní infocentrum, které nabídne návštěvníkům kvalitní zázemí a potřebné informace. Těchto menších infocenter by mohlo na území CHKO vzniknout víc. Dnes funguje dobře infocentrum v Arboretu na Bukovině u Hrubé Skály. Podporuji myšlenku dalšího rozšíření Střediska ekologické výchovy v kempu v Sedmihorkách, které dělá kvalitní ekologickovýchovné akce. Semináře o ekologii a ochraně přírody bychom také chtěli pořádat třeba v opravené táborové základně v Krčkovicích ve spolupráci s turnovským Střediskem pro volný čas dětí a mládeže...“

200801291458_ces_mocek_06

* Mám pocit, že v posledních letech o Správě CHKO není na veřejnosti slyšet tak, jak by slyšet mělo být. Chybí i například veřejná prezentace názorů ke kontroverzním tématům, internetové stránky CHKO jsou příliš pasivní...
„Ochrana přírody je věc veřejná a lepší propagace našich záměrů a postojů je potřebná. Ano, naše komunikace s veřejností není na odpovídající úrovni. Musíme hledat nové cesty, více využívat svých webových stránek, více komunikovat s novináři, obcemi, občanskými sdruženími. Beru to jako svůj nejbližší úkol ke zlepšení.“

* Zahrajme si tedy prosím na improvizované tiskové středisko s krátkými a stručnými odpověďmi.
Rokytnický rybník. Chlouba našeho kraje, nejkrásnější pohledy na Trosky a teď rozvalená hráz, rybník zarostlý a vypuštěný. Ostuda.
„Rokytnický rybník musel být vypuštěn pro špatný technický stav hráze. Dlouho jsme sháněli peníze na opravu. Podařilo se v závěru loňského roku. Práce probíhají přes celou zimu, nyní se rekonstruuje výpustní zařízení a hutní se těleso hráze. I když je termín ukončení rekonstrukce plánován do poloviny roku, doufám, že Rokytnický rybník bude napuštěn ještě na jaře a opět se stane jedním z míst, které návštěvníci nesmějí vynechat.“

* Údolí Plakánek u Kosti. Po vytěžení velkých ploch lesních pozemků tady není stav odpovídající významu místa, které je ve všech propagačních materiálech označeno jako jedno z nejmalebnějších v Českém ráji. To ale nejméně v následujících dvaceti letech platit moc nebude. Dalo by se tam alespoň pořádně uklidit?
„Dohodli jsme, že už se dál s těžbou nebude pokračovat, došlo k opravě nejvíce těžbou zdevastovaných míst, esteticky to tady samozřejmě ale valné není. Velká část větví navíc zůstala ve vodě v rybníčkách, což pro samotnou přírodu není zase tak špatné, ale pro turistiku v jedné z nejvyhledávanějších lokalit těžko stravitelné.“

* Vypadá to, že vedení Libereckého kraje chce ještě do konce tohoto funkčního období, které končí letos na podzim, schválit územní plán, jehož součástí je trasování rychlostní silnice R35 Českým rájem.
„Ano, na konci loňského roku došlo k předložení nového návrhu Zásad územního rozvoje Libereckého kraje, kde se nadále počítá s trasováním rychlostní silnice v severní variantě, tedy na dohled od Trosek. Správa CHKO má stanovisko neměnné a s touto variantou nesouhlasí. Nová R35 má řešit hlavně tranzitní dopravu a pro ni bude nejjednodušší, když trasa povede jižní variantou kolem Mnichova Hradiště, kde dojde i k nejnižší ekologické zátěži území. Zamýšlená superseverní trasa přes Železný Brod a Semily by byla nesmírně nákladná a stavebně komplikovaná. Z našeho pohledu není moc co řešit.“

* Lom Střeleč pod Troskami a jeho možné další rozšíření...
„V současnosti je povoleno částečné rozšíření o další dobývací místo, které je už doufám poslední. Když jsem vloni na podzim nad Českým rájem letěl v letadle, tak mi to nad Hrdoňovicemi připadalo, že se jednou Trosky chtě nechtě musí sesunout přímo do lomu. Jen z výšky je totiž vidět, jak hluboká jáma tam dneska je. Myslím, že bychom se do budoucna měli zabývat tím, co by na ploše současného lomu jednou mělo být.“

* Horolezectví. Utlumit, nebo nechat jak je?
„Horolezectví k Českému ráji patří, byli to právě horolezci, kdo tenhle kraj ve 30. letech 20. století objevili pro širší veřejnost. Ani v budoucnu ze skal nezmizí. Jen si přeji, abychom nacházeli vždy snesitelnou míru využití bez devastace skal, bez používání chemických prostředků, umělých stupů a podobně. Naším velkým pomocníkem hlavně při práci na terénních úpravách a erozních zábranách Hruboskalska je sdružení horolezců TJ Český ráj.“

* Patriotismus. Říká se, že obyvatelé Českého ráje jsou na poměry České republiky velcí patrioti, kteří nedají na svůj kraj dopustit. Na druhou stranu se také říká, že třeba za 50 let nebude už co chránit, protože Český ráj dávno nebude...
„Nějaká ochrana přírody Českého ráje tady bude i za 50 let, o tom jsem přesvědčen. A právě zdravý patriotismus tomu hodně pomůže. Čeká nás ještě hodně dlouhá cesta. Přesvědčit lidi, aby se k tomuto kraji chovali šetrně, abychom dovedli využívat přírodních zdrojů například formou ekologického zemědělství a na druhou stranu turistům nabídli potřebné zázemí a turistický ruch udrželi ve snesitelné míře bez nevratných poškození přírody. Uvítal bych vznik jakéhosi otevřeného fóra, složeného z různých oblastí lidské činnosti, které by mělo společný cíl: Zachování unikátní krajiny Českého ráje s cennými biotopy a udržitelný turismus. A právě ono fórum by mělo dát odpovědi na tyto otázky. Když si každý bude držet jen ten svůj píseček, nedopadne to dobře...“

* Děkuji za rozhovor.

200801291459_ces_mocek_07

CHKO ČESKÝ RÁJ V ŘECE ČASU
Zanedlouho to bude již 55 let, co se nadšencům kolem MUDr. Jiřího Šolce podařilo mravenčím úsilím přimět tehdejší státní orgány, aby vyhlásily vůbec první chráněnou krajinnou oblast v České republice.
Dnes je Český ráj jedním ze symbolů naší země a zdejší chráněná krajinná oblast patří mezi nejnavštěvovanější. A zatímco původní „chráněnka“ byla vyhlášena na 95 čtverečních kilometrech, dnes, po rozšíření v roce 2002, se rozprostírá na dvojnásobné ploše. Dlouhá léta však CHKO byla spíše symbolicky chráněným územím, když se o ni starali hlavně dobrovolní strážci a víc než dvacet let měla v podstatě jen jednoho pracovníka – konzervátora.
Tím prvním byl právě legendární turnovský lékař MUDr. Jiří Šolc, dalším v pořadí byl Miroslav Pojkar – teprve za něho v roce 1975 vznikla Správa CHKO, ale prvním skutečným vedoucím, který měl pod sebou nějaké zaměstnance, byl až Jindřich Zeman, který v čele CHKO stál v letech 1977 – 1990. Dalším vedoucím potom byl RNDr. Zdeněk Mrkáček, který na Správě CHKO pracuje dodnes, po něm Ing. Tomáš Tomsa a v letech 2000 - 2007 RNDr. Lenka Šoltysová. Od května 2007 je v čele „chráněnky“ Ing. Jan Mocek. Sídlo Správy CHKO Český ráj je v turnovské ulici A. Dvořáka čp. 294.

200801291459_ces_mocek_08

Jan Mocek (*1952) pochází z Chrudimi, po absolvování VŠ zemědělské se specializací na krajinářské sadovnictví  postgraduálně studoval na Přírodovědné fakultě UK v Praze. Od roku 1977 působil v Bozkovských jeskyních, potom pracoval nejdříve na Okresním národním výboru a po roce 1989 na Okresním úřadu v Semilech jako vedoucí referátu životního prostředí. Následně si „odskočil“ do soukromé firmy Hybler, kde dělal ekologa, aby si ho Turnovák František Pelc vybral jako náměstka nově vznikající Správy chráněných krajinných oblastí České republiky se sídlem v Praze. Jan Mocek zde působil od roku 1995 do 2003, kdy se stal vedoucím Správy CHKO Orlické hory. Od května 2007 je vedoucím CHKO Český ráj. Jak říká, nyní se dostal na místo, po kterém léta toužil, protože Český ráj je jeho srdeční záležitostí.
Jan Mocek žije v Semilech, má dvě dospělé děti, kromě ochrany přírody se ve volném čase zabývá fotografováním, jezdí na kole a sportovně rybaří. Hlavním koníčkem mu je ale jeho práce.

Související články:
ZA VÁCLAVEM ŠOLCEM: O PRÁVNÍKOVI, KTERÝ JEZDIL LÉTA S NÁKLAĎÁKEM... (01.09.2016)
ZA VÁCLAVEM FEŠTREM (12.12.2015)
VZPOMÍNKA NA PANA FOTOGRAFA! (29.09.2015)
NEJSEM NA MALOVÁNÍ EXISTENČNĚ ZÁVISLÝ, A PROTO V TOMTO SMĚRU SVOBODNÝ, ŘÍKÁ VÁCLAV ŽATEČKA (31.10.2014)
VÁNOČNÍ PŘEMÍTÁNÍ O ODCHODECH A ZAVŘENÝCH DVEŘÍCH (20.12.2013)
ODEŠEL BUKOVINSKÝ PÁBITEL (04.12.2013)
ČESTNÝ OBČAN IVAN ŠOLC (20.05.2013)
DANA A VÁCLAV FEŠTROVI (23.11.2012)
POKUD JSOU V TÉTO ZEMI KOMUNISTÉ LEGÁLNĚ, TAK JÁ JSEM TADY ILEGÁLNĚ, ŘÍKÁ SERGEJ SOLOVJEV (11.10.2012)
PAN HOROLEZEC (01.05.2012)
„PRVNÍ REPUBLIKA A VLASTNĚ I MONARCHIE NÁM DALY DOBRÝ ZÁKLAD,“ ŘÍKÁ DALIBOR CIDLINSKÝ (18.10.2011)
PROCESTUJEŠ PŮL SVĚTA A PAK MUSÍŠ KONSTATOVAT: MÁME SE V ČESKU DOBŘE. HODNĚ DOBŘE, ŘÍKÁ IVETA HOLBOVÁ MELÍŠKOVÁ (21.04.2011)
HOROLEZECTVÍ JE ŽIVOTNÍ FILOZOFIE (06.04.2011)
TŘEBA SE TOHO PO MNĚ NĚKDO UJME, ŘÍKÁ JOSEF KUNETKA (21.01.2011)
„ZÁKLADEM VŠEHO TVŮRČÍHO DĚNÍ JE DOBŘE ZVLÁDNUTÉ ŘEMESLO,“ ŘÍKAL JIŘÍ NOVÁK... (20.02.2010)
S MÍLOU HOLASEM O ŽIVOTĚ, PSECH, DIVADLE A MLADÝCH LIDECH (24.11.2009)
OBČAN ZAJÍC (11.11.2009)
O LIDECH, KTEŘÍ SPJALI SVŮJ ŽIVOT S JEDINOU KULTURNÍ PAMÁTKOU (23.10.2009)
IPSER = MOTEJL = ČMUKAŘI (10.09.2009)
Z DARŮ NEJVĚTŠÍHO POLISTOPADOVÉHO ČESKÉHO MECENÁŠE BUDE TURNOV ŽÍT DALŠÍ DESÍTKY LET (11.05.2009)
NA OKRAJ VÝSTAVY JEDNÉ Z LEGEND ČESKÉHO RÁJE (01.12.2008)
POVÍDÁNÍ O PIVOVARU, KTERÝ SE ZNOVU NARODIL (27.05.2008)
S JANEM KUBÁČKEM NEJEN O VOLBĚ PREZIDENTA REPUBLIKY (10.04.2008)
NÁRODOPIS JE PŘEDEVŠÍM O LÁSCE K RODNÉ ZEMI (17.01.2008)
POVÍDÁNÍ O DĚTECH TURNOVSKÉHO VIKÁŘE A TAKÉ O TOM, ŽE BY TU KLIDNĚ MOHLO BÝT BISKUPSTVÍ (23.12.2007)
O JEDNOM Z TURNOVSKÝCH RODÁKŮ... (19.10.2007)
O KASTELÁNSKÉM ŘEMESLE (03.07.2007)
VĚŘÍM, ŽE I DNES BY LIDÉ ZA SVOJI VLAST BOJOVALI, ŘÍKÁ BÝVALÝ RADISTA PARASKUPINY CLAY (06.05.2007)
POŘÁD NA CESTĚ ANEB DOBRODRUŽNÝ ŽIVOT VRATISLAVA HŮRKY (15.03.2007)
SNAŽME SE BÝT DOBŘÍ, ŘÍKÁ MALÍŘ A MYSLITEL KAREL HNYK (08.03.2007)
PAN PROFESOR (04.02.2007)
ÚVODEM PROJEKTU ČEŠI ČESKÉHO RÁJE (20.01.2007)
SOUHRNNÝ PŘEHLED REALIZOVANÝCH PRACÍ PROJEKTU ČEŠI ČESKÉHO RÁJE (19.01.2007)

Autor: Pavel Charousek | Vydáno: 29. 01. 2008 | 5615 přečtení | Doporučit | Tisk
Copyright © Turnovskovakci.cz | info@turnovskovakci.cz | Design and system TopDesign | System engine by PhpRS