Turnovskovakci.cz Aktuality | Zápisník | Kultura | Sport | Fotoreportáže | Videoreportáže | Společenská kronika | Obce, školy...
iTurnovsko.cz Katalog firem | Regionální inzerce | Seznam měst a obcí | Instituce, úřady, sdružení
turnovskovakci.cz - Rokytnický rybník a Hrudka
 
Turistické zajímavosti >> VÝMĚNA STRÁŽÍ NA HRUBÉM ROHOZCI. ZÁMEK MÁ NOVÉHO KASTELÁNA

VÝMĚNA STRÁŽÍ NA HRUBÉM ROHOZCI. ZÁMEK MÁ NOVÉHO KASTELÁNA

n201003231011_tz_018_010_rohozecOd 1. dubna bude mít hruborohozecký zámek nového kastelána. V novodobé historii bude teprve třetí. Manželé Novákovi zanedbaný objekt na počátku 60. let minulého století zachránili, dosavadní kastelán Jindřich Zeman ho stabilizoval a oživil, před nastupujícím kastelánem, teprve pětatřicátníkem s bohatými zkušenostmi, Jiřím Holubem, stojí velká výzva. Interiéry procházejí úpravami, takže by návštěva zámku mohla být zajímavá i pro místní obyvatele, i nadále se o Hrubém Rohozci bude mluvit v souvislosti s téměř dvacetiletou restituční kauzou. I nový kastelán bude tedy témat řešit víc než dost.

„Zámek jsem přebíral v roce 2000 od manželů Novákových, kteří zde působili víc jak třicet let. Pro objekt udělali nesmírné množství práce, v podstatě ho zachránili. Navíc mu vdechli nový život, v interiérech byla instalována sbírka nábytku z uměleckoprůmyslového muzea, vrátili se sem návštěvníci. Novákovým se podařilo zrealizovat většinu těch nejpotřebnějších oprav, ke konci jejich působení ale byl v roce 1992 vznesen restituční požadavek rodu Des Fours Walderode a tok peněz do oprav objektu se zastavil,“ přibližuje své působení na zámku Jindřich Zeman. Od té doby se podle něho v objektu řeší zejména havárie, i tak se ale podařilo realizovat hodně důležitých věcí pro fungování zámku.

n201003231011_tz_019_010_rohozecByl zrestaurován portál věže vstupní brány, opraveno dláždění, proběhla rekonstrukce sklepních prostor, které byly začleněny do prohlídkové trasy, vznikly důstojné prostory pro návštěvníky v podobě nové pokladny s prodejním místem suvenýrů a malou výstavní síní, ve které se v létě i hraje divadlo. Kastelán Zeman vypočítává i desítky dalších drobností, které třeba nejsou ani moc vidět, ale pro zámek, kam nepřichází mnoho finančních prostředků, bylo složité je uskutečnit. Sem zapadá rekonstrukce a výmalba některých komnat, rekonstrukce východního křídla zámku, nové rozvody elektřiny, oprava zámeckého oplocení a terasy, likvidace stromů v parku, které polámala vichřice a výsadba stromů nových ad. „Jen za mého působení prošel zámek třemi reorganizacemi, nejdříve spadal pod Památkový ústav v Pardubicích, potom pod stejný v Ústí nad Labem a nyní pod nově vzniklý úřad v Liberci. Byla kolem toho spousta administrativy,“ vypočítává Zeman.

 

Zámek Hrubý Rohozec má velmi bohatou historii, původní hrad byl postaven kolem roku 1300, prošel několika úpravami, na rozdíl od jiných býval vždy sídlem šlechty, po celých 700 let byl tedy trvale obydlen. Tomu by nově více měly odpovídat i interiéry. Původní instalace historického nábytku, který sem byl svezen z různých koutů země, je nahrazována interiéry a vybavením, které pocházejí přímo ze zámku. „V loňském roce začala postupná reinstalace interiérů. Většina místností by měla odpovídat stavu z 30. let 20. století, k čemuž existuje spousta dobových fotografií, takže instalace bude poměrně věrná a návštěvníkům poskytne přesný obrázek o životě šlechty v první polovině minulého století. Já bych si spíš představoval rozmanitější interiéry, které by se třeba vracely i do 19. století, ale to už je na novém kastelánovi, jak expozici oživí,“ konstatuje Jindřich Zeman.

 

201003231011_tz_020_010_rohozec
 
Předchůdcem dnešního zámku byl raně gotický hrad postavený po roce 1300 na skále nad řekou Jizerou. Jeho zakladatelem byl s největší pravděpodobností člen rodu Markvarticů – Havel. Ve 14. a 15. století se v držení hradu vystřídali páni z Turgova, z Michalovic a Krajířové z Krajku. Od poloviny 16. století patřil Hrubý Rohozec do majetku Vartenberků, ti se však zúčastnili stavovského povstání, a proto jim byl po bitvě na Bílé hoře majetek zkonfiskován. Získal ho Albrecht z Valdštejna. Od roku 1628 až do roku 1945 byl majitelem zámku rod Des Fours Walderode. Panství bylo zkonfiskováno za pomoci tzv. Benešových dekretů po roce 1945, od té doby je zámek v majetku státu. V roce 1992 byl na panství vznesen restituční nárok, kauza nebyla dosud vyřešena.

 

 

Kastelánské povolání je opředeno mnoha mýty a pověrami, mnohému může toto povolání připadat romantické a plné tajemna. Že to tak i trochu je, o tom svědčí zájem, jaký byl ve výběrovém řízení na kastelánskou funkci na Hrubém Rohozci. Do konkurzu se přihlásilo 17 lidí, což je při skutečnosti „hrozby“ restitučního nároku a tedy i poměrně vysokého procenta nejistoty číslo velmi vysoké. „Posláním kastelána je pečovat o objekt a zajišťovat jeho návštěvnický provoz. Mnoho romantiky v tom opravdu není. Spíš je to docela náročná práce, kastelán musí být ekonom i udržbář, v zimě se většinou v expozicích moc neohřeje, v létě vidí sluníčko jen z oken prohlídkových tras,“ shrnuje lakonicky Zeman. Přesto i na něm je vidět, že péče o památku je pro něho víc než pouhé zaměstnání. Většina kastelánů pátrá v historii, snaží se objevovat skryté souvislosti, přemýšlí nad osudy lidí, kteří zde žili. „Rod Des Fours Walderode je takový zvláštní, většinou jeho příslušníci bývali uzavření a žili rodinným způsobem života. Na Rohozci například nenajdete žádný velký sál, kde by se konaly plesy a velká společenská setkání. Oni na to prostě nebyli. Ale ani tady to nebylo jen černobílé. Jeden příslušník rodu si snad dokonce ve Vídni vzal kurtizánu, která bývala milenkou knížete Metternicha, jiný Walderode zase udržoval přátelství s rychtářem Dlaskem v Dolánkách. O Hrubém Rohozci není známá ani nějaká významnější pověst, jinde mají bílou paní nebo tajemná zákoutí, tady máme snad jen tu transportní rakev, co je uložená na půdě. Nikdo neví, jak je tam dlouho. Novákovi vždy s nadsázkou říkali, že se do ní občas vrací některý z bývalých majitelů. Já ale nikdy nic podivného neviděl, občas - zvláště večer - jsem zde ale potkával ducha Ruprechta z Kulíkova, kterého mně sem zřejmě posílal přítel Renčín, abych se tu nebál,“ vypráví Jindřich Zeman.

 

Ten se po svém vyjádřil i k letité restituční kauze. „Ta kauza se vždy zanoří a potom se zase na veřejnosti vynoří, jako to bylo nedávno, když Okresní soud v Liberci nařídil obci Žďárek vydat čtvrt hektaru lesa. Možná nám kauza pomohla i v návštěvnosti. Je to přece jen pravidelná reklama v televizi, kterou by si normálně žádný památkový objekt dovolit nemohl.“ Jak dodává, současná reinstalace interiérů do stavu ve 30. letech minulého století, která je tvořena z mobiliářů ze zámeckých depozitářů, mimoděk dědicům rodu nahrává. „Až zámek hraběnce vrátí, může jen lehce poklidit a otevřít pro návštěvníky,“ uvádí Zeman s nadsázkou a humorem sobě vlastním. Jak ale vážně dodal, možnost restitučních nároků a případné jiné využití památkového objektu než je to současné odmítá. „Názor, že z toho tady někdo udělá exkluzivní hotel, je podle mě nesmysl. Zámek je národní kulturní památkou, každá přestavba by musela jít ruku v ruce s památkáři, ti nic rozsáhlejšího nikdy nepovolí. Navíc jsou interiéry především v zimě značně nehostinné, kromě chladu je tu i patrná vlhkost v dolních patrech. Ani v minulosti tu šlechtici celoročně nežili, zámek obývali od jara do podzimu a v zimě byli v Praze, ve Vídni či v Itálii. I když bude zámek vydán, podle mě by restituenti byli blázni, kdyby ho provozovali jinak než je tomu dnes,“ dodává Jindřich Zeman.

 

201003231012_tz_022_010_rohozec

Nastupující kastelán Jiří Holub (*1975)
je v hodnocení restituční kauzy ještě důraznější: „Myslím pozitivně, do výběrového řízení na kastelána na Hrubém Rohozci jsem šel s tím, že věřím, že zámek zůstane státu a vydán nebude. Byl zestátněn na základě Benešových dekretů, tak doufám, že se nebude nic měnit už z tohoto důvodu. Vydání by mohlo strhnout neřízenou lavinu dalších nároků žadatelů, kteří se o navrácení majetku zatím ani neucházeli, protože si byli vědomi aktivit svých předků v době nacistické okupace.“

 

Jiří Holub, i přes své poměrné mládí, je mezi památkáři známou osobou. Jako „světoběžník“ dobře koresponduje s jedním příslušníkem rodu Des Fours Walderode, který v 19. století procestoval všechny kontinenty a jako památka na něho je v zámku kompletní samurajský oděv včetně meče. Jiří Holub je rodákem ze Žatce, vystudoval hotelovou školu se zaměřením na cestovní ruch a poté ještě Literární akademii Josefa Škvoreckého. „U památek jsem od svých 19 let. V rámci praxe jsem ještě jako student nastoupil na zámek Červená Lhota a nakonec jsem tam zůstal i po škole. Pracoval jsem ve funkci zástupce kastelána. Potom jsem byl kastelánem na hradě Švihov a od roku 2006 až dosud jsem byl kastelánem na Humprechtě, kde jsem zastupoval kastelánku na mateřské dovolené,“ přibližuje svůj profesní životopis Holub. Ten, hodný svého příjemní, stihne i hodně cestovat. Čeští kasteláni si dovolenou vybírají v zimě, tedy mimo návštěvnickou sezonu. „Snažím se jet vždy za sluníčkem a vyhnat z těla revma z vlhkých hradních interiérů. Léta jsem jezdil jako průvodce jedné cestovní kanceláře, a to hlavně do Afriky nebo Jižní Ameriky. Když jsem odešel ze Švihova, krátce jsem pracoval pro jednu humanitární organizaci v Keni, zpráva o tom, že jsem vyhrál výběrové řízení na kastelána na Humprechtě mě zastihla po příjezdu z Argentiny,“ rekapituluje své zájmy Jiří Holub.

 

Vyměnit poklidný Humprecht za Rohozec bude sice těžké, je to ale velká výzva. „Pro mě je důležité, že jsem zůstal v regionu. Na Český ráj jsem si už hodně zvykl. V letošní sezoně ode mě ale na Rohozci nečekejte nějaké velké změny. Budu sledovat návštěvnický provoz a sžívat se s památkou. Třeba na Švihově se nám během pár let podařilo zvednout návštěvnost z dvanácti tisíc na dvacet tisíc lidí ročně. Jako jedni z prvních v republice jsme začali s nočními prohlídkami. Ty už ale dnes dělá kde kdo. Věřím ale, že i zde se dá přijít s něčím novým a neokoukaným. Budu pátrat více v historii zámku. Píšu pohádky a pověsti, určitě i na Rohozci najdeme nějakou zajímavou postavu z historie, která se může stát zámeckou legendou. Také bych rád pořádal více doprovodných akcí, rockový koncert tu bude těžko, ale třeba vystoupení písničkáře Vlasty Redla, se kterým mě pojí několikaleté přátelství, to si dovedu představit na nádvoří zámku už letos,“ nabízí různé aktivity nový rohozecký kastelán. A chystá i další akce, které by měly zapadat do různých epoch 700leté historie zámku. Ve sklepeních se možná už v dohledné době objeví něco ze středověkého života, radikální obměna interiérů by snad měla přilákat k prohlídce zámku i místní obyvatele. „Nastoupil jsem v lednu, postupně zámek přebírám a od dubna mě už pan Zeman bude sledovat z důchodu a já doufám, že i radou a názorem pomůže, když bude potřeba. Jsem typický kastelán, ve městě jsem zatím byl jen párkrát, veškerý čas trávím jako dobrovolný vězeň na Rohozci. Musím ale konstatovat, že se mi tu spí velmi dobře. Zámek vnímám jako přátelský objekt s pozitivní energií.“

 

201003231011_tz_021_010_rohozec

Letošní návštěvnická sezona bude zahájena mimořádně již ve čtvrtek 1. a v pátek 2. dubna. Prohlídky začínají vždy v každou celou hodinu od 10.00 do 15.00 hodin. V dubnu bude zámek otevřen vždy v sobotu, v neděli a o svátcích v době od 9.00 do 16.00 hodin. V průměru ročně Hrubý Rohozec přivítá 30 tisíc návštěvníků. Od letošní sezony budou mít k dispozici dva prohlídkové okruhy. (Na snímku je model Hrubého Rohozce z dílny kastelána na Valdštejně Ladislava Kouckého.)
Související články:
OBĚTNÍ KÁMEN U MUŽSKÉHO (16.08.2011)
VRCHOLÍCÍ LÉTO A NASTUPUJÍCÍ PODZIM NABÍZEJÍ KRÁLOVSTVÍ DALEKÝCH ROZHLEDŮ (DÍL. I) (28.08.2010)
ČESKÝ RÁJ SI PŘIPOMENE DESÁTÉ VÝROČÍ PÁDU LEGENDÁRNÍ SEMTINSKÉ LÍPY (19.05.2010)
PŘÍRODNÍ REZERVACE APOLENA POD TROSKAMI BYLA DO ODVOLÁNÍ PRO VEŘEJNOST UZAVŘENA (11.05.2010)
RADVÁNOVICE MAJÍ NOVOU ZVONIČKU (08.05.2010)
HRUBÝ ROHOZEC MÁ NOVOU, MODERNĚ POJATOU EXPOZICI (15.04.2010)
NOVÁ KLENOTNICE V TURNOVSKÉM MUZEU BUDE VÝZNAMNÝM TURISTICKÝM MAGNETEM REGIONU (MÁME I VIDEO) (20.02.2010)
JE TOMU UŽ 55 LET, CO BYLA VYHLÁŠENA PRVNÍ CHRÁNĚNÁ KRAJINNÁ OBLAST V ČESKÉ REPUBLICE (16.02.2010)
KACANOVŠTÍ SI PÍŠÍ S DALAJLAMOU (08.12.2009)
KASTELÁN NA VALDŠTEJNĚ A JEHO MODELY ANEB ČESKÝ RÁJ NA DLANI (04.10.2009)
NOVÁ NAUČNÁ STEZKA OBOHATÍ ČESKÝ RÁJ (04.09.2009)
PRÁZDNINOVÝ TIP NA VÝLET: VODNÍ ELEKTRÁRNA VE SPÁLOVĚ (30.07.2009)
ČESKÝ RÁJ FILMOVÝCH POHÁDEK (24.07.2009)
BA-JAJA ANEB VELKÝ NÁVRAT PO 36 LETECH (23.07.2009)
SMRTÍCÍ BLESK VE SKALÁKU (14.07.2009)
LETNÍ PRÁZDNINOVÁ NABÍDKA TURNOVSKÉ ČÁSTI ČESKÉHO RÁJE 2009 (13.07.2009)
BYLA OTEVŘENA PRVNÍ PRODEJNA REGIONÁLNÍCH PRODUKTŮ V ČESKÉM RÁJI (24.03.2009)
SDRUŽENÍ ČESKÝ RÁJ: KATALOG A VELETRHY (19.02.2009)
PODTROSECKÁ ÚDOLÍ MAJÍ NOVOU NAUČNOU STEZKU, SLAVNOSTNĚ OTEVŘENA BUDE NA JAŘE (22.01.2009)
SYMBOLICKÝ HŘBITOV HOROLEZCŮ JE JEDNÍM Z POUTNÍCH MÍST ČESKÉHO RÁJE (27.12.2008)
TIP NA PODZIMNÍ VÝLET ZA HUMNA TURNOVSKA: POZNEJTE FENOMÉN RIEGROVY STEZKY (10.10.2008)
LÉTO JE FUČ. JAKÉ BYLO? ANEB PRÁZDNINOVÉ PŘÍBĚHY (05.09.2008)
O LETNÍ JÍZDY PARNÍHO VLAKU JE ZÁJEM (28.08.2008)
NOVÁ NAUČNÁ STEZKA VEDE OKOLÍM SYCHROVSKÉHO ZÁMKU (20.08.2008)
BABIČKA HRAJE HLAVNÍ ROLI (13.07.2008)
NEJZNÁMĚJŠÍ SCENÉRIE Z ČESKÉHO RÁJE SE ZASE POMALU VRACÍ DO FOTOAPARÁTŮ TURISTŮ (10.07.2008)
HRADY A ZÁMKY PANA KASTELÁNA (04.07.2008)
ČEKÁ NÁS OPRAVDOVÝ VÍKEND V POHYBU (03.07.2008)
PRÁZDNINOVÝ SERVIS TURNOVSKÉ ČÁSTI ČESKÉHO RÁJE (30.06.2008)
PRÁZDNINOVÉ PUTOVÁNÍ, DÍL V. - DUBECKO (19.08.2007)
PRÁZDNINOVÉ PUTOVÁNÍ, DÍL IV. - BÝT V ČESKÉM RÁJI A NESLYŠET OBRÁCENÉ ZVONY? (04.08.2007)
PRÁZDNINOVÉ PUTOVÁNÍ, DÍL III. - VYSKEŘ (20.07.2007)
PRÁZDNINOVÉ PUTOVÁNÍ, DÍL II. – ZA POVĚSTMI ČESKÉHO RÁJE (19.07.2007)
PRÁZDNINOVÉ PUTOVÁNÍ, DÍL I. - MALOSKALSKO (05.07.2007)
INFORMAČNÍ STŘEDISKA ČESKÉHO RÁJE (05.07.2007)

Autor: Pavel Charousek | Vydáno: 23. 03. 2010 | 4586 přečtení | Doporučit | Tisk
Copyright © Turnovskovakci.cz | info@turnovskovakci.cz | Design and system TopDesign | System engine by PhpRS