Turnovskovakci.cz Aktuality | Zápisník | Kultura | Sport | Fotoreportáže | Videoreportáže | Společenská kronika | Obce, školy...
iTurnovsko.cz Katalog firem | Regionální inzerce | Seznam měst a obcí | Instituce, úřady, sdružení
Turnovskovakci.cz - jaro
 
Češi Českého ráje - Abecední přehled >> ZA VÁCLAVEM ŠOLCEM: O PRÁVNÍKOVI, KTERÝ JEZDIL LÉTA S NÁKLAĎÁKEM...

ZA VÁCLAVEM ŠOLCEM: O PRÁVNÍKOVI, KTERÝ JEZDIL LÉTA S NÁKLAĎÁKEM...

n201609011819_ces_solc01Ve čtvrtek 1. září 2016 v dopoledních hodinách zemřel první polistopadový turnovský starosta, JUDr. Václav Šolc. Bylo mu 88 let. Zde je text z projektu Češi Českého ráje:





Listopad 1989 v Turnově. Lidé na náměstí. Nejprve pár odvážlivců, potom davy. Zprvu pár jedinců, potom hektické dění. Zpočátku nesmělé požadavky na odstoupení několika neoblíbených představitelů města, potom tlak na výměnu celého vedení radnice. Studenti z Prahy a herci z divadla v Liberci. Nenápadný postarší muž v rádiovce, který mírně a rozumně formuluje požadavky sametové revoluce: Pluralita, noví představitelé ve veřejné správě, svobodné volby a demokracie. Mezi lidmi se říká, že oním mužem je právník, který léta jezdil v masně s náklaďákem, protože nevyhovoval bolševickému náhledu na pracující inteligenci. Muž, který stál u zrodu místního Klubu angažovaných nestraníků v roce 1968, a který byl dřív, než mu bylo dáno promluvit, smeten normalizátory opět do pomyslného propadliště dějin. Prý by měl být novým starostou...

201609011819_ces_solc02

Oním mužem je Václav Šolc (*1928), syn známého turnovského advokáta, právník, dělník, politik a polistopadový vrcholný představitel Turnova.

Jeho dědeček byl ve městě nad Jizerou starostou ve 20. letech. Jeho otec městským radním o pár let později - to jeho zásluhou získalo město dotaci na stavbu místní nemocnice. Jako kluk se Václav Šolc seznámil se vším, co bylo k dispozici: s turnovskými zákoutími, Skalákem i reálným gymnáziem, kde mezi spolužačkami našel svoji celoživotní lásku Milenu. Potom přišla studia práv a vzápětí „vítězný" únor, který se studentu vychovanému v duchu první republiky vůbec vítězným nezdál. „Těsně po únoru nám komunisté sebrali téměř veškerý rodinný majetek," říká. „Otci zakázali výkon advokátní praxe. Mně na několik měsíců vyloučili ze studií za protisocialistický postoj rodičů. Naštěstí jsem už po válce začal tušit, kam osvobození Rudou armádou povede, a tak jsem studoval poctivěji než ostatní. Měl jsem štěstí. Jako jeden z posledních buržoazních synků jsem promoval na doktora práv v roce 1951. Ostatní tolik štěstí neměli."
 
Místo do advokátní praxe však mladý právník putoval na vojnu k PTP. Následujících 25 měsíců prožil na šachtě na Ostravsku. Po návratu z vojny nastoupil do turnovské Dioptry jako úředník. Netrvalo dlouho, přišly prověrky a mladík byl za svůj „nevhodný" původ vyhozen. Psal se rok 1958 a on si měl vybrat mezi dělníkem na stavbě tunelu a prací v kamenolomu. Jenom proto, že měl rodinu a souhlasil s organizovaným náborem, bylo mu dovoleno pracovat na stavbě školy v Železném Brodě. A ještě jednu „výhodu" organizovaný nábor měl: Po jeho podpisu mohl studovat dálkově strojní průmyslovku. Po jejím absolutoriu nastoupil do Výrobního družstva Znak se sídlem v Liberci. Pracoval jako vedoucí výroby. Nejdříve ve městě pod Ještědem, potom v Malé Skále. „V práci jsem zastával názor, že politika nepatří do zaměstnání. Proto jsem založil Klub angažovaných nestraníků v Turnově a ne na Malé Skále. Stal jsem se předsedou jeho přípravného výboru. Prosazovali jsme nekomunistické myšlenky, a protože ostatní strany byly v područí takzvané Národní fronty, byl o členství v KANu obrovský zájem. Přihlášky desítek Turnováků jsem spálil ve čtyři ráno 21. srpna 1968, abych znemožnil jejich zneužití."

201609011819_ces_solc03

Ačkoli KAN nebyl nikdy oficiálně povolen, dali si nastupující normalizátoři práci s tím, aby ho pro jistotu okamžitě po uchopení moci zakázali. A Václav Šolc musel opět nedobrovolně opustit zaměstnání. Týden pracoval v jednom JZD, než objevili „co je zač". Jediný podnik, který ho směl přijmout, byla turnovská masna. Ta totiž trpěla chronickým nedostatkem pracovníků, a tak jim nevadil ani člověk s politickým „škraloupem". Jen prý musí být zaměstnán tak, aby nepřišel do styku s jinými lidmi. A tak vystudovaný právník, kterým se nikdy nestal, jezdil paradoxně po celém okrese s náklaďákem a denně hovořil s lidmi z obchodů, závodních jídelen, restaurací a hotelů. Z masny odešel po čtyřech letech, poprvé na základě vlastní výpovědi, do příšovické panelárny. Pracoval jako dělník na vertikální lince. Platy zde byly sice vyšší než jinde, ale těžká práce na tři směny vyčerpávala a on už tehdy nebyl žádný mladík. Proto v roce 1980 nastoupil do JZD Sedmihorky do stavební skupiny. Dělal, co bylo potřeba. Kopal krumpáčem, jezdil s multikárou, začas se stal jakýmsi nepsaným vedoucím party stavebních dělníků. „Většinu života jsem prožil jako dělník," říká. „Vůbec se zato nestydím. Někdy jsem sice musel házet lopatou víc než ostatní, abych dokázal, že k manuální práci nemám odpor, ale alespoň dokážu pochopit věci z obou stran."

Když stál v chladných listopadových dnech roku 1989 na turnovské tribuně, kterou zpočátku tvořila korba multikáry, cítil se jako „doma". Většina lidí měla v prvních revolučních dnech roku 1989 strach. Nikdo nevěděl, zda se režim už skutečně položí, nebo jestli za pár dnů přijdou nové represe. Byl to Václav Šolc, kdo jim dodával optimismu a nabádal je, aby se nebáli říkat nahlas to, co si léta mysleli. Když po jednom vzrušeném jednání odstoupil předseda městského národního výboru, kdosi v zaplněném starém kině, kde se scházeli lidé podporující Občanské fórum, navrhl na jeho místo právě jeho. Z počátku o tom nechtěl ani slyšet. Po naléhání svolil. V lednu 1990 se stal oficiálně nejvyšším představitelem Turnova.

„Jestli jsem bral svůj osud jako křivdu? Ne. Emigrovat jsem nechtěl, mám v tomhle kraji hluboké kořeny a spoustu vynikajících přátel, a tak chtěl-li jsem normálně žít, mít rodinu a nezbláznit se, bylo jedinou možností živit se rukama. To mně naštěstí nikdy nevadilo. Uvnitř jsem mohl zůstat svobodný, mít na věci vlastní názor, což se mi, doufám, podařilo přenést i na naše dva syny. Navíc jsem věřil, že režim, který jde proti vlastním lidem, nemůže vydržet věčně. Pravda, čekal jsem, že zkolabuje dřív."

201609011819_ces_solc04
 
„Zpočátku jsem se děsil představy, že budu jako starosta řešit štěkající psy pod cizími okny. Naštěstí je sousedských sporů výrazně méně, než jsem si myslel. Obavu z veřejné prezentace jsem neměl. Zkusil jsem ji už v KANu a živě si také pamatuji častá vystoupení svého otce. Myslím si, že je výhodou, když má člověk v téhle funkci právní vědomí. Lépe se orientuje a hned tak každému nenaletí. Naše město například nikdy nepřistoupilo, jako jiná, na požadavky rádobypodnikatelů, abychom jim ručili za úvěry, které potom vytunelovali. A tak žádné pohledávky za jiného splácet nemusíme. Snad se nám za těch několik polistopadových let podařilo realizovat několik pro město důležitých věcí. Na prvním místě je to určitě odsun posádky sovětské okupační armády, když z Turnova vojáci odešli jako jedni z prvních, sanace a oživení kasáren a bývalého vojenského prostoru Vesecko. Před volbami 1992 jsem vážně zvažoval, že už odejdu a budu odpočívat, ale byl jsem opět vtažen do víru komunální politiky. Dokonce jsem poprvé v životě vstoupil do politické strany. Myslím, že vrcholný představitel města by neměl stát mimo politiku. Tím, že jsem členem ODS, je každému jasné, jaké principy hájím. Rád bych definitivně odešel po volbách na podzim 1998. Víte, ono starostování není jenom slavnostní přestřihávání pásek a uvítací proslovy, což já navíc dělám vysloveně nerad, ale také spousta práce, která nebude nikdy vidět. Stejně jako u ředitele fabriky je důležité, aby o podniku něco věděl, je u představitele města nutné, aby byl se svým okolím pevně spjatý, aby měl už něco za sebou a aby mu lidé věřili…“
(Základ textu vznikl v září 1997.)

Pozn.: Starostou Turnova byl Václav Šolc do roku 1998, 28. října 2003 mu bylo uděleno čestné občanství města společně se Sergejem Solovjevem.

201609011819_ces_solc05

Související články:
ZA VÁCLAVEM FEŠTREM (12.12.2015)
VZPOMÍNKA NA PANA FOTOGRAFA! (29.09.2015)
NEJSEM NA MALOVÁNÍ EXISTENČNĚ ZÁVISLÝ, A PROTO V TOMTO SMĚRU SVOBODNÝ, ŘÍKÁ VÁCLAV ŽATEČKA (31.10.2014)
VÁNOČNÍ PŘEMÍTÁNÍ O ODCHODECH A ZAVŘENÝCH DVEŘÍCH (20.12.2013)
ODEŠEL BUKOVINSKÝ PÁBITEL (04.12.2013)
ČESTNÝ OBČAN IVAN ŠOLC (20.05.2013)
DANA A VÁCLAV FEŠTROVI (23.11.2012)
POKUD JSOU V TÉTO ZEMI KOMUNISTÉ LEGÁLNĚ, TAK JÁ JSEM TADY ILEGÁLNĚ, ŘÍKÁ SERGEJ SOLOVJEV (11.10.2012)
PAN HOROLEZEC (01.05.2012)
„PRVNÍ REPUBLIKA A VLASTNĚ I MONARCHIE NÁM DALY DOBRÝ ZÁKLAD,“ ŘÍKÁ DALIBOR CIDLINSKÝ (18.10.2011)
PROCESTUJEŠ PŮL SVĚTA A PAK MUSÍŠ KONSTATOVAT: MÁME SE V ČESKU DOBŘE. HODNĚ DOBŘE, ŘÍKÁ IVETA HOLBOVÁ MELÍŠKOVÁ (21.04.2011)
HOROLEZECTVÍ JE ŽIVOTNÍ FILOZOFIE (06.04.2011)
TŘEBA SE TOHO PO MNĚ NĚKDO UJME, ŘÍKÁ JOSEF KUNETKA (21.01.2011)
„ZÁKLADEM VŠEHO TVŮRČÍHO DĚNÍ JE DOBŘE ZVLÁDNUTÉ ŘEMESLO,“ ŘÍKAL JIŘÍ NOVÁK... (20.02.2010)
S MÍLOU HOLASEM O ŽIVOTĚ, PSECH, DIVADLE A MLADÝCH LIDECH (24.11.2009)
OBČAN ZAJÍC (11.11.2009)
O LIDECH, KTEŘÍ SPJALI SVŮJ ŽIVOT S JEDINOU KULTURNÍ PAMÁTKOU (23.10.2009)
IPSER = MOTEJL = ČMUKAŘI (10.09.2009)
Z DARŮ NEJVĚTŠÍHO POLISTOPADOVÉHO ČESKÉHO MECENÁŠE BUDE TURNOV ŽÍT DALŠÍ DESÍTKY LET (11.05.2009)
NA OKRAJ VÝSTAVY JEDNÉ Z LEGEND ČESKÉHO RÁJE (01.12.2008)
POVÍDÁNÍ O PIVOVARU, KTERÝ SE ZNOVU NARODIL (27.05.2008)
S JANEM KUBÁČKEM NEJEN O VOLBĚ PREZIDENTA REPUBLIKY (10.04.2008)
O SOUČASNOSTI A BUDOUCNOSTI ČESKÉHO RÁJE S VEDOUCÍM SPRÁVY CHKO JANEM MOCKEM (29.01.2008)
NÁRODOPIS JE PŘEDEVŠÍM O LÁSCE K RODNÉ ZEMI (17.01.2008)
POVÍDÁNÍ O DĚTECH TURNOVSKÉHO VIKÁŘE A TAKÉ O TOM, ŽE BY TU KLIDNĚ MOHLO BÝT BISKUPSTVÍ (23.12.2007)
O JEDNOM Z TURNOVSKÝCH RODÁKŮ... (19.10.2007)
O KASTELÁNSKÉM ŘEMESLE (03.07.2007)
VĚŘÍM, ŽE I DNES BY LIDÉ ZA SVOJI VLAST BOJOVALI, ŘÍKÁ BÝVALÝ RADISTA PARASKUPINY CLAY (06.05.2007)
POŘÁD NA CESTĚ ANEB DOBRODRUŽNÝ ŽIVOT VRATISLAVA HŮRKY (15.03.2007)
SNAŽME SE BÝT DOBŘÍ, ŘÍKÁ MALÍŘ A MYSLITEL KAREL HNYK (08.03.2007)
PAN PROFESOR (04.02.2007)
ÚVODEM PROJEKTU ČEŠI ČESKÉHO RÁJE (20.01.2007)
SOUHRNNÝ PŘEHLED REALIZOVANÝCH PRACÍ PROJEKTU ČEŠI ČESKÉHO RÁJE (19.01.2007)

Autor: Pavel Charousek | Vydáno: 01. 09. 2016 | 2843 přečtení | Doporučit | Tisk
Copyright © Turnovskovakci.cz | info@turnovskovakci.cz | Design and system TopDesign | System engine by PhpRS